Abstrakt
Teorie lyriky si klade za cíl přistoupit k oblasti lyrické poezie pružně a nedogmaticky, přitom ale s vědomím bohatých vnitřních vazeb tradice básnického psaní, poslechu a čtení, které se osvědčují v autorské i čtenářské zkušenosti, a tím ustavují jednotu žánru. Oproti hermeneutické otázce po smyslu básnického textu Culler zdůrazňuje to, o co báseň jazykově usiluje a čeho svou výpovědí dosahuje: v centru zájmu se tak ocitá například oslovování, chvála a hana či rytmus a rituál.
Culler využívá teoretických podnětů, jež nachází například v díle G. W.
F. Hegela, T.
W. Adorna či fenomenologicky zaměřené K.
Hamburgerové, ale současně svou úvahu vždy odvíjí od konkrétních příkladů a dbá na to, aby kniha mohla sloužit i jako učební úvod. Knihu doplňuje řada původních překladů citovaných básní, autorova předmluva pro české vydání a doslov, který knihu zasazuje do kontextu studií lyriky v českém prostředí.