Článek je dialektologickou studií o slovní zásobě lokálních variet romštiny, kterými se mluví na území někdejší užské župy na dnešním slovensko-ukrajinském pomezí. Užská romština je představena jako heterogenní nářeční areál, který se skládá ze dvou regionů: západoužského na Slovensku a východoužského na Ukrajině.
Studie ukazuje, že celý areál je po lexikální stránce součástí nářečního kontinua severocentrální romštiny a zejména jejího východního makroareálu, přičemž jej charakterizují i některá nářeční specifika. Hlavní pozornost je věnována popisu lexikální variability v rámci užského areálu.
Studie dokládá, že největší rozdíly mezi západoužským a východoužským regionem se týkají vlivu odlišných kontaktních jazyků na obou stranách hranice. Pozorovat lze i skutečnost, že východoužský region je po lexikální stránce konzervativnější než západoužský, ačkoli i v západoužském regionu lze narazit na některé lexikálně konzervativní variety. Článek se dále zabývá lexikální variací v rámci obou regionů a zmiňuje izoglosy, které státní hranici protínají.
Na příkladu lexikálních archaismů se studie dotýká i dynamiky slovní zásoby a podává příklady zděděných slov, která lokálně nebo celkově zastarávají či již dokonce zanikla.