Cíl studie: Analýza předpokladů a dosavadních výsledků robotického přístupu k minimalizaci chirurgické morbidity a zachování pooperační kvality života žijících dárkyň dělohy podstupujících odběr štěpu k transplantaci. Typ studie: Přehledový článek.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha a Gynekologicko-porodnická klinika 2.
LF UK a FN Motol, Praha. Metodika: Literární rešerše s využitím databází Web of Science, Google Scholar a PubMed podle klíčových slov: absolute uterine factor infertility, living donor, nerve-sparing surgery, robotic-assisted hysterectomy, uterus transplantation.
Analýza článků publikovaných v recenzovaných časopisech s impakt faktorem. Výsledky: Laparotomické, laparoskopické a robotické nervy šetřící radikální hysterektomie jsou postavené na zachování kvality života operovaných žen následkem neporušení hypogastrických a pánevních splanchnických nervů, včetně vezikálních větví pánevního plexu.
Precizní robotická disekce močovodů a uterinních arterií může zabránit poranění těchto nervových struktur i při odběru dělohy k transplantaci, což by mělo přispět k redukci nežádoucích konsekvencí charakteru pooperačních poruch evakuace močového měchýře a stolice a rovněž i sexuálních dysfunkcí u žijících dárkyň dělohy. Preparace uterinních vén představuje nejobtížnější, časově nejnáročnější a zároveň nejhůře predikovatelnou část chirurgického odběru dělohy.
Preparace ovariálních vén je technicky jednodušší a pro zajištění odtoku krve z dělohy po transplantaci také efektivní. Závěr: Simplifikace techniky odběru děložního štěpu od žijící dárkyně je jedním ze základních kroků, které by mohly v budoucnu vést k implementaci transplantace dělohy do léčby neplodnosti u žen s absencí dělohy.
Robotický odběr dělohy i použití venózního odtoku z děložního štěpu výhradně cestou ovariálních žil mohou přispět ke zvýšení dostupnosti transplantace dělohy, a to zejména kvůli lepší reprodukovatelnosti odběrových operací u žijících dárkyň.