Abstrakt
Diagnóza schizofrenie je založena na symptomech, které lze obecně popsat jako narušení prožívání self (jáství). Mezi tyto příznaky spadají například symptomy pasivity, jako v případě bludu kontroly a bludu odnímání myšlenek, či auditivní halucinace, tedy příznaky, v nichž pacienti nadmíru přisuzují vlastní aktivitu vnějšímu působiteli, a naopak.
Souhrnně lze tyto projevy charakterizovat jako narušení hranice mezi vnitřním a vnějším, mezi já a ne-já. Dle současných přístupů se schizofrenie - stejně jako je tomu i u jiných duševních onemocnění - vyskytuje na škále, spíše než by se jednalo o dichotomickou kategorii, a mírnější varianty projevů této nemoci jsou přítomny také v běžné populaci.
Působením genetických vlivů je pak možné je výrazněji sledovat u zdravých rodinných členů pacientů se schizofrenií. Článek analyzuje narušení prožívání self jakožto potenciální endofenotyp u schizofrenie, který se projevuje na kontinuu.