Abstrakt
Psychosomatické myšlení, jehož hlavním motivem je návrat k chápání zdraví a nemoci v biopsychosociálních souvislostech, se formovalo na přelomu 19. a 20. století na území nynějšího Německa a Rakouska. Zásadním dílem k tomu přispěli zastánci různých psychoanalytických směrů, především Sigmund Freud, Alfred Adler a Georg Groddeck, jehož život a svérázné myš- lení jsou náplní tohoto článku.
Jeho hlavním posláním bylo odmítnutí dualismu těla a duše při léčení somatických a psychických chorob, k čemuž mu sloužilo tajemné "Ono", zaštiťující oba tyto pojmy vztahující se k lidské bytosti. Georg Groddeck jako nepř ímý žák Sigmunda Freuda obohatil psychoanalýzu o jeden velmi důležitý koncept.
Nicméně svým vytrvalým bojem za psychosomatickou jednotu a použití psychoanalýzy při léčbě somatických onemocnění po- stupně ztratil přízeň psychoanalytických kruhů a jeho dílo upadlo v zapomnění. Ve druhé po- lovině 20. století je znovuobjeveno Groddeckovo díla v SRN a záhy také doceněna jeho důleži- tost při formování psychosomatického myšlení.
V následujícím textu bude Georg Groddeck představen a jeho dílo bude uvedeno do filosoficko-historického kontextu. Dále bude také stručně zhodnocen jeho vliv na známé zástupce psychoanalytického hnutí v první polovině 20. století a na současné psychosomatické myšlení.