Abstrakt
Tématem článku je národní diskurz v literárních textech a feministické myšlení srbské filozofky, feministky a spisovatelky Julky Chlapec-Djordjević (1882-1969) týkající se její srbské a české identity, v kontextu jejích kosmopolitních myšlenek a v v kontextu jejího "pražského období" psaní (1922-1945).Julka chlapec Djordjević byla srbského původu, ale po většinu své spisovatelské kariéry žila v demokratické Praze a před druhou světovou válkou se účastnila otevřené české společnosti. V té době a na místě se z ní - už po čtyřicítce - stala otevřená feministka a spisovatelka.
V Praze se také stala prostřednicí mezi různými kulturami: "ex-rakouskou", českou a srbskou. Tato studie zkoumá její interakce se sociálními, politickými a literárními hnutími dvou různých zemí.
Ve svých poznámkách zdůrazňuji, jak dobře znala českou a srbskou kulturu, historii a literaturu - a také Evropu a Ameriku. Z jejího psaní konstatujeme, že to byla srbská vlastenka, která žila v Praze a měla srbskou a českou identitu.
Na druhé straně byla ve svých textech vášnivou akritickou intelektuálkou - nomadkou: se skvělými znalostmi filozofie, sociologie a také evropské kultury a literatury..