Abstrakt
Společenské vědy zabývající se vztahem člověka a místa zažívají v poslední době obrat, který je některými komentátory až hravě označován za strašidelný (spectral turn) a jehož základem je zapojování nových, neotřelých metafor strašidelnosti, či znepokojivosti prostoru obývaného roztodivnými duchy do promýšlení způsobu, jakým člověk prožívá prostor kolem sebe. Příspěvek si klade za cíl na příkladu podzemní technologické krajiny pražského metra prodiskutovat, nakolik nové strašidelné metafory rozšiřují a obohacují naše porozumění lidského zabydlování světa.
