Charles Explorer logo
🇨🇿

Výuka vlastivědy perspektivou studentů Učitelství pro 1. stupeň ZŠ na PedF UK

Publikace na Pedagogická fakulta |
2020

Abstrakt

Cíle Příspěvek představí dílčí výstupy dotazníkového šetření. Cílem výzkumné sondy menšího rozsahu bylo na vybraném vzorku studentů oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, kteří v akademickém roce 2018/2019 a 2019/2020 navštěvovali na PedF UK volitelný předmět Rozvíjení didaktických znalostí obsahu prostřednictvím videoklubu - vlastivěda, zmapovat jejich dosavadní zkušenosti s výukou vlastivědy.

Zjistit, jaké jsou jejich názory na výuku vlastivědy a vztah k předmětu. V neposlední řadě byly mapovány představy studentů, jak budou v budoucnu jako kvalifikovaní učitelé na 1. stupni ZŠ vlastivědu vyučovat.

Teoretická východiska Součástí poznatkové báze učitelství jsou didaktické znalosti obsahu. Jejich rozvíjení u učitelů je předpokladem kvalitní reprezentace učiva a lepšího porozumění faktorům ovlivňujících učení žáků.

Stávají se tak jedním z klíčů otevírajících dveře k profesionalizaci učitelské profese (Janík, 2007). Videoklub poskytuje učební příležitosti pro zcitlivění se ve všímání si významných didaktických jevů zastoupených ve sledovaných videoukázkách vyučovacích hodin.

Podporuje jejich následnou analýzu a interpretaci ve studijní skupině (Janík a kol., 2016). Jeví se tak jako perspektiva napomáhající u studentů učitelství k rozvoji didaktických znalostí obsahu ve vazbě na různé vyučovací předměty.

Zkoumání výchozího stavu zkušeností a pedagogického myšlení studentů může přispět k interpretaci výzkumů zkoumajících profesní vidění v rámci videoklubu (Pavlasová a kol., 2018). Neméně pak přispět k systematickému promýšlení inovací cílů a obsahů v plánování a realizaci videoklubu.

Metodologie Zkušenosti a názory studentů na výuku vlastivědy byly zjišťovány dotazníkem zkonstruovaným oborovými didaktiky různých disciplín (mj. se záměrem porovnat výpovědi respondentů vyjadřujících se k různým vyučovacím předmětům). Vybraná data byla kvalitativně analyzována.

Výpovědi byly v rámci jednotlivých položek kategorizovány podle typů odpovědí. Data byla podrobena otevřenému kódování (in vivo kódy) a sdružována do trsů.

Tento způsob nám umožnil kromě kategorizace odpovědí i shromáždění ilustrativních výroků k jednotlivým kategoriím a orientační přehled o četnosti jednotlivých typů odpovědí. Závěry Přestože studenti vykazují malou zkušenost s výukou vlastivědy a během studia disponují minimem praxe, na výuku v roli řádných učitelů se převážně těší.

Pokud se studenti výuky obávají, jako nejčastější důvody uvádějí subjektivní pocit nedostatečné znalosti oborového obsahu a didaktické znalosti obsahu. Obavy souvisejí i s problematikou motivace a pozornosti žáků.

Zajímavé je, že za jednu z nejdůležitějších skutečností v práci učitele vlastivědy považují vedení žáků k hodnotám. Jedním z pramenů nejméně důležitých skutečností je žákovské osvojování si přemrštěného množství detailních vědomostí.