Gaston Bachelard a John Deely jsou autoři od sebe dosti vzdálení. Zabývají se rozdílnými problémy, k nimž přistupují z odlišných pozic a východisek a s nimiž pracují za pomoci jiných myšlenkových nástrojů.
Příspěvek se přes tyto rozdíly pokouší odhalit jisté strukturní podobnosti v jejich myšlení. Oba autoři předkládají teorii poznání jakožto otevřené a neustále se zkomplexňující struktury, jakési obecné a sjednocující "metody metod", která však z důvodu své vnitřní dynamičnosti nemůže být založena na provždy platných a univerzálních premisách.
Bachelard i Deely tak směřují k překonání toho, co vnímají jako novověký model myšlení s jeho snahou o absolutně dané založení univerzální metody. Zvlá ště překvapivé pak je, že pro oba autory v konečném důsledku vede tato teorie poznání k nezanedbatelným etickým důsledkům.