"Obracím se k tobě, Janko můj, u příležitosti svátku..." : K oslovení ve slovenštině (a ještě něco navíc)
Abstrakt
Nedožité jubileum Jana Bosáka nabídlo příležitost zaměřit pozornost na podoby oslovení ve slovenštině, se zvláštním soustředěním na vokativ a nevokativní formy oslovení nositele jména Ján. Pozornost se částečně věnuje také srovnání s češtinou - na rozdíl od spisovné slovenštiny, kopírující zánik vokativních forem ve středoslovenských nářečích, ve spisovné češtině vokativní formy stále žijí.
Vedle využití nominativních hypokoristických / deminutivních tvarů Jano, Janko, Janík, Janíčko jako běžných forem oslovení připomíná se i využití složeného oslovení s postpozičním přivlastňovacím zájmenem Jano môj, Janko/Janík/Janíčko môj, představujícího ve slovenštině specifickou kompenzaci forem vokativu. Na druhé straně studie věnuje pozornost životnosti vokativu ve slovenských nářečích a běžné komunikaci a nabízí několik sond do textového života historické formy vokativu Jane, zvlášť v etnokulturně vzácných slovenských jánských písních (Jane, Jane, Vajane) a v duchovní poezii Jána Hollého.