Abstrakt
Významné mezníky společenské modernizace českých zemí v této době jsou vyjádřeny v názvech jednotlivých kapitol této monografie: 1. Osvícenský rozum jako nová "vrchnost", 1770-1815. 2.
Předbřeznová společnost: od zdánlivého poklidu k občasnému neklidu: 1815-1848. 3. Od revolučního dramatu k neoabsolutistickým reformám, 1848-1860. 4.
Občanská společnost a koaliční potenciál liberalismu, 1860-1890/93. 5. Kouzlo demokratizace a její úskalí, 1890/93-1914. 6.
Válečné strádání a finis Austriae, 1914-1918. Autor zastává názor, že jedním z nejdůležitějších výsledků modernizace byla demokratizace společnosti v českých zemích.
Na druhé straně však, přestože rostlo množství aktérů, kteří se ve zvýšené míře zúčastnili veřejných záležitostí zejména po r. 1890, se hledání společenské stability stávalo více problematické než v liberálním konceptu občanské společnosti před tímto rokem.