Příspěvek se zamýšlí nad vnitřní dynamikou v proměnách řádu románového světa od textů realistických (Flaubert, Tolstoj, Fontane) k modernistickým. Zachycenou dynamiku se snaží doložit na příkladu Čarovné hory Thomase Manna s přihlédnutím k problematice autobiografičnosti a k autorově esejistice (otázky bildungsrománu a evropské realistické tradice).