Abstrakt
Soubor studií se zabývá českou literaturou 19. a počátku 20. století. Pokouší se obsáhnout, popsat a klasifikovat oblasti, které dosud zůstávaly stranou pozornosti literární vědy.
Jedná se např. o efemérní humoristické časopisy, které vycházely po roce 1848, o fantastickou tvorbu z přelomu 19. a 20. století nebo o beletristické reflexe první světové války. K tomuto typu textů patří i pokusy o systematické utřídění žánru obrozenské historické povídky nebo přírodní lyriky posledních desetiletí 19. století.
Větší výkladové možnosti se promítly do studií, které vycházejí z pouze komparace několika textů, ať už je spojuje blízkost tematická (např. téma snu v obrozenské próze, beletristický obraz událost í roku 1848), nebo žánrová (např. obrozenská epistolární satira, milostná epika 19. století). Zvláštní postavení zaujímá metodologicky zaměřená studie Tři romány, která se zabývá venkovskou prózou konce 19. století, a také následující stať Duch Havlíčkův a jiné problémy, charakterizující z textologické perspektivy literární pozůstalost a první edice děl Karla Havlíčka Borovského.
Tématem ústřední studie je místo Nerudova časopisu Obrazy života v literárních a národních polemikách na přelomu padesátých a šedesátých let 19. století. Ta se pokouší charakterizovat pohyb, který považujeme za klíčový pro celou českou kulturu 19. století a který sledujeme ve většině statí: proces postupné proměny romantické kultury v kulturu měšťanskou.
Stati jsou v knize rámcově uspořádány do tří tematických okruhů, které vymezují základní souřadnice postavení člověka ve světě (vztah ke společnosti, časová a prostorová lokalizace).