Publikace na Filozofická fakulta |
2020
Abstrakt
V 80. a 90. letech 19. století se jedním z nejdůležitějších témat české poezie stala příroda. Studie definuje dvě základní možnosti jejího zobrazování, které se v této době objevily.
Nejdůležitějším rozlišujícím prvkem mezi nimi je pozice lyrického subjektu: někteří básníci tematizují dynamický pohyb krajinou, jiní zaujímají vůči přírodnímu světu statický postoj. První nazýváme básnickými poutníky, druhé básnickými poustevníky.
Studie uvádí i další rozdíly mezi oběma typy a pokouší se přiřadit méně známé lyrické básníky konce 19. století k některému z typů.