Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky III.: Tělo a tělesnost v jazykových a kulturních konceptualizacích
Abstrakt
Tématem třetí společné monografie z volné řady Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky je tělo a široce chápaná tělesnost jako základ konceptualizace světa v jazyce. Po předchozích svazcích, věnovaných stereotypům, konceptuálním schématům a metaforám, se tedy dostává ke slovu další z velkých témat kognitivně-kulturní lingvistiky, s těmi výše uvedenými příbuzné a úzce související.
Zřetel k propojenosti jazyka a kultury - i jazyků a kultur - a přesvědčení, že svědectví o kulturních konceptualizacích podává především jazyk (spolu s texty, jež se jeho prostřednictvím realizují), byl ostatně patrný už v knihách přechozích. Vztahuje se k němu též aspekt srovnávací, ať už v implicitní, nebo explicitní rovině.
Pod drobnohledem se ocitají části či aspekty obrazu těla se zřetelem k jejich konceptualizaci nejen v češtině, ale i v polštině, ruštině, v kulturně vzdálené (ale ve sledovaných aspektech o to pozoruhodnější) japonštině; v neposlední řadě pak i v českém znakovém jazyce, realizujícím se nikoli v modu mluveném a psaném, ale vizuálně -motorickém. Pro okruh autorů je příznačné, že mnozí věnují pozornost - jako jedinečným zdrojům kulturních konceptualizací - literárním nebo folklorním textům; tentokrát přibyl i specifický diskurs politiků.
Tradičně jsou mezi autory také lexikografové. Specifická reflexe tělesnosti se totiž promítá i do slovníkových hesel: těch vztažených k lexémům (zde - s ohledem na tělesnost - tabuovým), ale i hesel, která se zaměřují na pojmy: ve snaze najít vhodné metody pro tvorbu zvláštního somatického slovníku onomaziologického.
Předkládaná kniha je prvním publikačním vystoupením autorů pod společnou hlavičkou uskupení Antropolingva (http://www.antropolingva.eu/).