Abstrakt
V intencích dvou nejobecnějších konceptualizací života (časoprostorové a prožitkové) se konstituuje řada jeho metaforických pojetí. Život je spojován nejčastěji s cestou, plynoucí vodou, s pobytem "zde" (oproti pobytu "jinde"); co do orientace je umisťován nahoru; je chápán jako materiální věc (již lze vlastnit, dostat, darovat), bytost (s níž člověk bojuje, účtuje, loučí se), mívá charakter nádoby či její náplně. Jeví se jako nejcennější hodnota, ale i těžké břemeno.
To prozrazují systémová (slovníková) data, v nichž jsou sdílené konceptualizace fixovány. Studie však zkoumá konceptualizace života v textech - a to takových, u nichž se předpokládá vedle "konvence" i velká míra "kreace".
Výběrově, s akcentem na texty českých populárních písní s uplatněním tzv. poetické definice (Život je jen náhoda J. Voskovce a J.
Wericha, Kainarova Černá kára, Život je bílý dům V. Blažka, texty J.
Suchého) je upozorněno na rysy a podoby života v těchto konceptualizacích exponované i na způsoby extenze a elaborace konvenčních metafor. Vzhledem k sémiotické heterogenitě písně se studie aspoň okrajově dotýká i metaforické multimodality (jazyk - hudba).