Abstrakt
V češtině - podobně jako v jiných slovanských jazycích - může mít klitické reflexivum funkci slovotvorného formantu, derivujícího lexikální reciproční slovesa, tedy slovesa obsahující rys vzájemnosti již ve svém lexikálním významu. V článku rozlišuji mezi lexikálními recipročními slovesy, u nichž rys vzájemnosti vyjadřuje klitické reflexivum (např. nenávidět se LEFTWARDS ARROW nenávidět, slíbit si LEFTWARDS ARROW slíbit), a lexikálními recipročními slovesy, u nichž má klitické reflexivum jinou funkci (např. oddělit se LEFTWARDS ARROW oddělit).
Lexikální reciproka prvního typu vytvářejí konstrukce, u nichž se participanty ve vztahu vzájemnosti vyjadřují typicky v subjektové pozici a v pozici nepřímého objektu, vyjádřeného instrumentálem. Ukazuji však, že tato slovesa tvoří sémantické skupiny, které se do značné míry sémanticky překrývají s dalšími typy lexikálních recipročních sloves.