Abstrakt
Vzájemná provázanost přejímání slov a slovotvorby (specificky derivace) je demonstrována na příkladu přípon -ismus a -ita, které jsou uváděny mezi nejběžnějšími příponami v přejatých substantivech v češtině. Obě přípony odvozují abstraktní substantiva, nicméně v mnoha dalších ohledech se liší.
Přípona -ismus se kombinuje se základy, které vytvářejí větší derivační rodiny než základy kombinované s -ita, ale i substantiva na -ita většinou sdílejí svůj kořen s několika dalšími deriváty. Analýzou vybraných derivátů a jejich vzájemných vztahů napříč velkého množství derivačních rodin ukazuji, že velikost a vnitřní struktura derivačních rodin může poskytnout informace o významu analyzovaných derivátů.
Význam přípon je popsán pomocí vzorců, do kterých jsou zahrnuty relevantní deriváty s explicitně vyznačenými derivačními vztahy. S použitím těchto vzorců je možné vysvětlit sémantické nuance, které u přejaých slov v češtině zatím nebyly popsány.