Abstrakt
Cíl studie: Zhodnocení vývoje metod asistované reprodukce a jejich úspěšnosti od doby vzniku po současnost. Typ studie: Přehledový článek.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha.
Metodika: Literární rešerše s využitím databází Web of Science, Google Scholar a PubMed podle klíčových slov (assisted reproduction, in vitro fertilization, infertility, ICSI, ovarian hyperstimulation syndrome, OHSS, uterine transplantation) a analýza článků publikovaných v impaktovaných a recenzovaných časopisech. Výsledky: V současnosti nejsou děti narozené s využitím metod asistované reprodukce přijímány jako zázrak moderní medicíny, ale jako náročnější způsob lidské reprodukce.
Reprodukční medicína napomáhá plnit touhy neplodných párů po vlastním dítěti, a zlepšovat tím kvalitu jejich života. Od uvedení do klinické praxe zaznamenala mimořádný rozvoj.
Robert Edwards a Patrick Steptoe se díky systematické vědecko-výzkumné a klinické práci zasloužili o narození prvního "dítěte ze zkumavky" v roce 1978. Za objevy na poli asistované reprodukce obdržel Edwards v roce 2010 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
První dítě z asistované reprodukce na území České republiky se narodilo v roce 1982 v Brně. V roce 1986 byl ve světě proveden první kryoembryotransfer.
Rok 1990 byl začátkem preimplantačního genetického vyšetření. V roce 1992 bylo dosaženo prvního těhotenství s využitím intracytoplazmatické injekce spermie.
Výsledkem práce specialistů v reprodukční medicíně je více než osm milionů dosud narozených dětí na celém světě. Závěr: Navzdory faktu, že se každý rok narodí v České republice okolo 4000 dětí s využitím metod asistované reprodukce, jsou její metody částí společnosti odmítány.
Asistovaná reprodukce s sebou přináší řadu kontroverzí, nicméně kolem ní se šířící informační smog by neměl potlačit racionální náhled odborné i laické veřejnosti. Indikace k asistované reprodukci se liší, často jsou i na mužské straně, ale věk neplodné ženy je nejpodstatnější determinantou úspěšnosti celého procesu.
Otázkou zůstává, zda díky kontinuálnímu zkvalitňování medicínských technologií a vědeckým objevům nehrozí neadekvátní manipulace s lidskými gametami či embryi. Společnost by měla svými legislativními a kontrolními mechanismy tyto kontroverzní aspekty monitorovat a zajistit, aby se tyto metody nezneužívaly pro jiné než přísně medicínské účely.