Abstract
Fibrilace síní je nejčastější klinicky významnou poruchou srdečního rytmu v populaci. Je spojena s významnou morbiditou a mortalitou, především pro rozvoj srdečního selhání a výskyt tromboembolických příhod.
Diagnóza je stanovena zaznamenáním arytmie na EKG. Dle délky trvání se rozlišuje paroxysmální, perzistující a permanentní forma.
U většiny nemocných je indikována antikoagulační léčba. U symp-to-ma-tic-kých nemocných se k obnovení a udržení sinusového rytmu využívá antiarytmická léčba a provádí elektrická kardioverze.
V indikovaných případech se používá katétrová ablace. Ke kontrole komorové frekvence se podává bradykardizující medikace, která snižuje symptomy nemocných.
V rutinní klinické praxi jsou zřejmě největší rezervy v antikoagulační léčbě, která je pro obavy často odpírána těm nejrizikovějším nemocným. (Kap Kardiol 2020; 12: 48-54)