V roce 1987 byla v Československu opětovně nastolena otázka změny volebního systému. Stranická elita, jež v roce 1969 rozhodla o zastavení reformy připravené v roce 1968, musela v návaznosti na Gorbačovovu přestavbu toto téma neochotně také otevřít.
Cílem příspěvku je kromě představení principů reformy pojednat o roli sdělovacích prostředků, které ve druhé polovině osmdesátých let nejednou nastolily agendu nejvyššího vedení strany. Bude ukázáno, že způsob informování o sovětských volbách v roce 1987 a 1989 mohl mít jistý dopad i na experiment, jenž KSČ aplikovala v doplňujících volbách v dubnu 1989.