Šestý díl seriálu o dějinách biologických věd v uplynulých sto letech se zaměřuje na obecnější biologické teorie v meziválečném období, které měly širší dosah obecně biologický, filozofický, kulturní nebo sociální. Starší typ naturalistického vitalismu představovali Josef Velenovský a František Mareš.
Dále je připomenuto působení Emanuela Rádla v dějinách a metodologii vědy a obecnější teorie lékařských biologů Viléma Laufbergera, Vladislava Růžičky a Františka Karla Studničky. Představiteli nových teoreticky progresivních směrů holismu, kondicionalismu a organicismu byli tvůrce konceptu obecné biologie Jan Bělehrádek, dále Vladimír Úlehla a Ferdinand Herčík.
O praktické sociální aplikace na biologickém podkladě usilovala eugenická teorie a od 30. let pak též teorie biotypologická neboli konstituční biologie.