Sociální práce v systému koordinované rehabilitace : u klientů po získaném poškození mozku (zejména CMP) se zvláštním zřetelem na intervenci z hlediska sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí. Podle odhadů Světové banky a Světové zdravotnické organizace žije na Zemi jeden bilion lidí (cca 15 % populace) s nějakou formou disability, přičemž vyšší výskyt je patrný v rozvojových zemích.
V Evropě do konce roku 2020 budou lidé se zdravot- ním postižením představovat až jednu pětinu populace. Cévní mozková příhoda jako podmnožina "získaného poškození mozku" je označována za "tichou epidemii".
Je tedy zřejmé, že péče o lidi s CMP představuje jedno z klíčových témat pro mnoho vybraných profesí. Tyto důvody a současná situace v České republice týkající se realizace koordinované rehabilitace prostřednictvím interdisciplinárního týmu (ze- jména neexistence legislativního zakotvení) vedla k podání unikátního projektového záměru financovaného Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích nesoucí název "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku" (číslo projektu GAJU 138/2016/S, doba řešení: 2016-2018).
Cílem realizovaného výzkumného projektu bylo zmapovat (ve smyslu kvalitativní výzkumné strategie) a částečně změřit (ve smyslu kvantitativních metod a technik) koordinovanou rehabilitaci u klientů po získaném poškození mozku v jejich přirozeném domácím prostředí - a zároveň pomocí metod a technik sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie, medicíny, logopedie a psychologie významně napomoci klientům začít znovu žít svůj život (i přes některá omezení způsobená onemocněním). Formulace cílů vypovídá o použití smíšené výzkumné strategie.
Kvalitativní část probíhala v domácím prostředí a byla zaměřena na hlubší popis sociální a zdravotní problematiky klientů po poškození mozku - technikou sběru dat byl rozhovor dle návodu a pozorování v domácím prostředí (např. posouzení bytu a jeho úprav tak, aby byl pro tyto pacienty bezbariérový). Pro vyhodnocení byly použity standardizované funkční testy (FIM - Functional Independence Measure, WHO Disability Assessment Schedule 2.0), dále doplňující dotazník pro fyzioterapeuty a sociální pracovníky.
Získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu Microsoft Excel 2010. Záznamy z rozhovorů byly zpracovány v programu ATLAS.ti.
Pro zhodnocení výsledků z kvantitativní části byla použita základní deskriptivní statistika. Pro účely výzkumu a naplnění cílů byly osloveny dvě cílové skupiny: 1) klienti po získaném poškození mozku a jejich rodinní příslušníci (celkový počet klientů - 21 osob); 2) sociální pracovníci realizující sociální služby (byly osloveny všechny organizace v Českých Budějovicích, které mají v péči klienty po poškození mozku - tedy celkem 20; s rozhovory souhlasilo 12 z nich).
Na první pohled by se zdálo, že se jedná o malou, bezvýznamnou skupinu, je však nutné zmínit i popis sběru dat, přičemž počet návštěv se u jednoho klienta pohyboval okolo počtu 56 (jednalo se o 44 návštěv fyzioterapeuta, 6 návštěv ergoterapeuta a 6 návštěv sociálního pracovníka). Klienti byli sledováni po dobu 9 měsíců od propuštění z nemocnice a bylo jim po dobu práce v rámci projektu poskytnuto 2 201 hodin přímé péče (cca 2 hodiny na jednu návštěvu u klienta a jeho rodiny).
Sociální práce v systému koordinované rehabilitace: Mezi zásadní úkol sociální práce, který ji odlišuje od ostatních zapojených profesí v interdisciplinárním týmu při práci s klientem trpícím pohybovými problémy, patří tzv. bio-psycho-sociální zhodnocení - jako intersystemický přístup k praxi. V České republice bohužel chybí legislativní zakotvení koordinované rehabilitace (nepřijetí návrhu zákona) a "koordinace - jako aktivita" není hrazena zdravotními pojišťovna- mi a ani v rámci systému sociálních služeb.
I přes extrémní potřebnost interprofesní péče nedochází k realizaci koordinované rehabilitace v komunitní péči, klient je tedy odkázán na dílčí pomoc vybraných profesí, o nichž se dozví. V péči o klienta po získaném poškození mozku se ukázala jako důležitá podpora ve všech složkách koordinované rehabilitace.
V interdisciplinárním týmu by neměl chybět tzv. case manager, který bude jednat v zájmu klienta a jeho rodiny a zároveň bude koordinátorem interdisciplinárního týmu. S týmem si koordinátor nastaví jasná pravidla spolupráce, hlavně to, jak bude docházet k předávání informací, jak často budou probíhat schůze týmu, kteří odborníci se budou podílet na klientově rehabilita- ci.
Nejasnosti v kompetencích jednotlivých členů týmu by mohlo vyřešit legislativní ukotvení koordinované rehabilitace. Fyzioterapie jako součást interdisciplinárního týmu: Jedním z kroků projektu bylo vytvoření systému interprofesní spolupráce v komunitní rehabilitaci, kdy cílem projektu byla koordinovaná interdisciplinární rehabilitace vedená odborníky z oborů fyzioterapie, ergoterapie a sociální práce. Úkolem fyzioterapeutů bylo sestavení rehabilitačního programu u klientů se získaným poškozením mozku tak, aby postihovalo všechny neurologické poruchy, které jsou přítomny - např. senzorické poruchy, poruchy symbolických funkcí, kognitivních funkcí, poruchy hybnosti končetin (centrální parézy), postižení hlavových nervů, dále poruchy povrchové i hluboké citli- vosti, poruchy vestibulární a cerebelární.
V průběhu prováděné fyzioterapie docházelo k vybraným měřením pomocí standardizovaných testů. Z prezentovaných výsledků v rámci longitudinálního sledování vývoje posturálních a lokomočních funkcí u 17 klientů se získaným poškozením mozku je možné inter- pretovat prokázání benefitu tříměsíční koordinované rehabilitace v domácím prostředí klientů s pozitivním vlivem na soběstačnost a kvalitu života osob po získaném poškození mozku.
Z hodnocení standardizovaného testu chůze Timed Up and Go (TUG) a z hod- nocení rovnováhy Bergové balanční škály (BBS) došlo po tříměsíční fyzioterapeutické intervenci ke zlepšení u 15 ze 17 klientů, ani u jednoho klienta nedošlo ke zhoršení ve sledovaných parametrech. Dle měření FSST po tříměsíční fyzioterapeutické intervenci došlo ke zlepšení u 13 ze 17 klientů, žádný klient se nezhoršil.
Nejdůležitějšími výhodami provedené studie v rámci projektu bylo: 1. Motivace domácím prostředím; 2.
Zapojení rodiny; 3. Velmi úzká spolupráce fyzioterapeut-ergoterapeut.
Ergoterapie v rámci koordinované rehabilitace: Hlavním cílem ergoterapie je dosažení optimální kvality života, maximální možné soběstačnosti a nezávislosti osob s různým typem disability (fyzickým, psychickým, mentálním, smyslovým nebo sociálním znevýhodněním) v jakémkoliv věku. Aby byla ergoterapeutická intervence vhodně přizpůsobena individuálním potřebám dané osoby s disabilitou, je důležité posouzení soběstačnosti.
Interakce osoba-činnost-prostředí je ústřední triádou ergoterapie, přičemž aktivity a zaměstnávání jsou cílem a zároveň terapeutickým prostředkem. Ergoterapeutickým cílem v rámci výzkumu bylo zjistit, co je největším přínosem pro osoby po poškození mozku v oblasti ergoterapie a na základě praktické práce s klienty vytvořit metodiku, která by podpořila deinstitucionalizaci a optimální kvalitu života osob se získaným poškozením mozku, s důrazem na interprofesní spolupráci a koordinovanou rehabilitaci.
Vzhledem k výše uvedenému je za hlavní výzkumný problém z ergoterapeutického hlediska považováno, že není adekvátně podpořena soběstačnost klienta po jeho návratu z nemocničního do domácího prostředí. Indikace pomůcek, které osoba se získaným poškozením mozku umí používat ve svém domácím prostředí, není dostatečná.
Uvedený nežádoucí stav škodí pacientům se získaným poškozením mozku, protože neumožňuje včas vytvořit v jejich domácím prostředí bezbariérové podmínky, tím není podpořena maximální možná soběstačnost, event. v některých případech je znemožněn včasný návrat klientů do domácího prostředí. Zaměření této publikace má nejen vědecký a praktický význam, ale zejména lidský rozměr, který se díky práci členů týmu podařil realizovat.
Ve své podstatě se jednalo o experiment, jehož výsledky se ukázaly jako extrémně efektivní pro klienty po poško- zení mozku, včetně jejich rodin (a zejména neformálních pečovatelů). Všichni, kteří se podíleli na realizaci zadání projektu, se svou činností snažili ukázat, že koordinovaná rehabilitace - a to zejména její koordinace a zapojení komplexního interdisciplinárního týmu s ohledem na specifické potřeby klientů - by měla být běžně dostupnou součástí služeb nabízených v české společnosti.