Abstrakt
Kapitola je věnována dvěma trestným činům proti rodině a dětem - ohrožování výchovy dítěte podle § 201 tr. zákoníku a svádění k pohlavnímu styku podle § 202 tr. zákoníku. Autorka poukazuje na specifika trestné činnosti tohoto druhu na straně pachatele i oběti a upozorňuje na nedostatky aktuální právní úpravy i aplikační praxe.
Za pomoci rozboru relevantní judikatury Nejvyššího soudu se věnuje zejména přípustnosti souběhu těchto trestných činů, kritizuje konstrukci odůvodňující přípustnost souběhu chápáním svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1 tr. zákoníku jako součásti širšího ohrožovacího jednání postihovaného jako ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 tr. zákoníku a navrhuje zákonodárci provedení celkové revize právní úpravy postihu mravnostní kriminality páchané na dětech.