Abstrakt
Úvod: V rámci Evropské unie je listerióza pátým nejběžnějším alimentárním onemocněním a zároveň jednou z nejzávažnějších zoonóz. Rizikovými skupinami pro závažné formy onemocnění jsou imunokompromitované osoby, HIV pozitivní, těhotné ženy, novorozenci a starší lidé.
V letech 2009-2018 byl v zemích Evropské unie zaznamenán významně se zvyšující trend onemocnění listeriózou, zejména u starších 64 let. Vehikulem byla nejčastěji mixovaná strava, ryby a rybí produkty, zelenina, džusy a mořské plody.
Hlášení invazivních forem listeriózy je ve většině členských zemí Evropské unie povinné, stejně jako hlášení epidemií z potravin. Metody: Byla provedena rešerše literatury k tématu a deskriptivní analýza humánních listerióz v České republice v letech 2010-2019 na základě dat zaznamenaných v systému pro hlášení infekčních onemocnění (EpiDat do roku 2017, od roku 2018 ISIN).
Výsledky: V České republice bylo v letech 2010-2019 hlášeno celkem 340 případů listeriózy (průměrná incidence 0,32/100 000 obyvatel). Nejvyšší průměrná věkově specifická incidence byla zjištěna ve věkové skupině 0letých (2,13/100 000 obyvatel) a u osob starších 60 let (0,91/100 000 obyvatel).
Nejvyšší průměrná roční incidence byla zaznamenána v krajích Plzeňském (incidence 0,63/100 000 obyvatel) a Moravskoslezském (incidence 0,59/100 000 obyvatel). Celkem 196 případů bylo hlášeno u mužů (0,38//100 000 obyvatel) a 144 u žen (0,27/100 000 obyvatel).
Hospitalizováno bylo 95,8 % hlášených případů. V souvislosti s listeriózou bylo nahlášeno 70 případů úmrtí, přičemž u 39 byla listerióza uvedena jako přímá příčina úmrtí (smrtnost 21 %).
Epidemie ani importované případy nebyly hlášeny. Sezonní výskyt listeriózy byl nejvyšší v letních měsících. Česká republika v posledních 10 letech zaznamenává stagnující trend onemocnění.
Závěr: Listerióza je v České republice i v celé Evropské unii nadále velmi závažným onemocněním. Vakcína neexistuje a jedinou možnou prevencí je dodržování hygienických zásad při manipulaci s potravinami a vyvarování se konzumace rizikových potravin.
Klíčem k efektivní prevenci onemocnění je podle Světové zdravotnické organizace porozumět specifickým potřebám rizikových skupin a správně komunikovat zjištěná rizika.