Abstrakt
Když v roce 1965 Galtung a Rugeová vydali svou přelomovou studii o zpravodajských hodnotách, položili tím základy příslušné teorie, která se stala pilířem pro výzkum výběru zpráv, zásadního pro studium mediální logiky, zpravodajských rutin i tvorby mediálních obsahů v obecnějším smyslu. Po rozšíření konceptu Schulzovými úvahami o povaze mediální reality a Kepplingerovým dvousložkovým modelem zpravodajských hodnot se teorie v základních obrysech ustálila a souběžně došlo k vybudování souboru metod pro výzkum zpravodajských hodnot v čele s obsahovou analýzou. Článek shrnuje vhodné a častěji i zřídka užívané metody, posuzuje jejich výhody a omezení s ohledem na povahu dvousložkového modelu zpravodajských hodnot, zasazení masové komunikace do společenského kontextu i na diskusi o vztahu zobrazované a mediální reality.