Článek přibližuje aktuální stav poznání o analogii v tuzemské právní vědě. Mj. jsou v této souvislosti identifikovány dvě hlavní role, které analogie může plnit.
Jmenovitě heuristická a za určitých okolností i legitimizační. Legitimizační funkci může analogie totiž plnit jen v případech, kdy je vyjevena její logická forma, tj. zejména jsou identifikovány premisy stojící u základů této argumentace.
V této souvislosti je doporučováno, aby orgány aplikující právo vždy řádně vyjevily, proč v daném případě máme co dočinění analogickou situací v právu, a dále pak vysvětlily podobnost zdrojového a cílového případu. Čl ánek přináší přehled i dalších otázek, které by měly aplikující orgány uspokojivě zodpovědět, argumentují-li per analogiam.