Monografie má teoreticko-empirický charakter. První a druhá kapitola jsou teoretickým a metodologickým zázemím pro šetření spolupráce učitele s dalšími odborníky ve škole.
Probíhalo mezi lety 2018-2020 na vybraných základních školách. Údaje získané z polostrukturovaných rozhovorů byly zpracovány do příkladů inspirativní praxe. Jsou představeny ve třetí až deváté kapitole: spolupráce učitele s asistentem pedagoga, se školním speciálním pedagogem, se školním psychologem, se sociálním pedagogem, s kolegy učiteli ve specializovaných pozicích, tj. s výchovným poradcem a s metodikem prevence.
Jako případ spolupráce dvou u čitelů v jedné třídě je uvedena párová výuka. Závěry zdůvodňují potřebu spolupráce zejména uvnitř školy a na nutnost pro ni zajistit podmínky.