Česká republika není členem eurozóny, neúčastní se Evropského nástroje finanční stability, Evropského stabilizačního mechanismu, Paktu Euro-plus nebo Bankovní unie a není vázána většinou ustanovení legislativních balíčků Six-Pack a Two-Pack. Česká republika nicméně přistoupila ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Rozhodnutí neúčastnit se měnové integrace je dobrovolné.
Vzhledem k tomu, že země dlouhodobě splňuje konvergenční kritéria, ne účast v EMU souvisí s politickou dynamikou, která posouvá Českou republiku euro-skeptickým směrem, který začíná dominovat regionu střední a východní Evropy. Ústavní pořádek je otevřen účasti ČR v EMU. Ústavní základ pro přistoupení ČR k EU je obecný a umožňuje účast v dalších integračních mezinárodních organizacích. Doktríny řešící vztah mezi právem EU a českým ústavním právem jsou aplikovatelné i na situace, kdy integrační smlouva není součástí právního řádu EU.