V díle Filóna Alexandrijského nacházíme nejstarší nám dochované svědectví interpretace idejí jako myšlenek Božích. Ačkoli Filón sám zřejmě není tvůrcem tohoto pojetí, využívá je, když představuje Pentateuch svým helénistickým čtenářům.
Studie zkoumá roli idejí nebo inteligibilních vzorů v rámci Filónova vylíčení Mojžíše. Ve Filónově spise Život Mojžíšův (De vita Mosis) je Mojžíš představen jako dokonalý král, zákonodárce, velekněz a prorok.
Vzor, který byl Mojžíšovi zjeven na hoře Sinaj, je tu ztotožněn s inteligibilním světem, podle něhož Bůh stvořil náš svět. Podle Filóna je poznání inteligibilních vzorů zdrojem Mojžíšova úkolu: na tomto poznání se zakládá Mojžíšův zákon, židovský svatostánek i Mojžíšův vlastní život.
Podobným způsobem představuje Filón sobotu, sedmý den, jako nesmrtelnou bytost a odvozuje židovské slavení soboty nejen od sedmého dne stvoření světa, ale také od Mojžíšova proroctví během putování Izraele pouští. Filón tak užívá platónské a pythagorejské koncepty, aby Mojžíše představil jako filosofa, který předal znalost věčných idejí všem lidem.