Abstrakt
Československo se po osvobození oficiálně vracelo k právnímu řádu předmnichovské republiky dle koncepce obnovy právního pořádku, ale byly i výjimky a právní úprava postavení menšin patřila k nejvýznamnějším. První Československá republika měla v období přibližně 1920-1938 značně rozsáhlou právní úpravu postavení menšin týkající se hlavně používání jazyků a i dříve za monarchie do roku 1918 existovaly takovéto předpisy.
Naopak po roce 1945 již neexistovala až na výjimky právní úprava postavení menšin a to až do roku 1960 či spíše 1968. Československo se dokonce snažilo zbavit všech neslovanských skupin, přestože tvořily nemalou část obyvatelstva. U převážné části právního řádu jsou takovéto razantní skoky dle politického vývoje nepředstavitelné, ale právní úprava postavení menšin má mnohá specifika.
V českých zemích a obdobně na Slovensku najdeme od konce monarchie do rozpadu Československa minimálně sedm naprosto odlišných koncepcí právní úpravy, kdy některé přinášely rozsáhlou a podrobnou právní úpravu, jiné spíše jen deklarovaly práva menšin, další o nich zcela mlčely a některé je dokonce usilovaly likvidovat. Když si uvědomíme, že trvá běžně několik let, než právní předpisy začnou v praxi řádně fungovat, tak je zjevné, k jakým zmatkům takovéto skoky v právu nejednou vedly.