Abstract
Ještě poměrně nedávno se akademické studie spjaté s fanouškovstvím soustředily zejména na fanouška jako na spotřebitele nebo chuligána. Ekonomický pohled vidí primárně konzumenta, který nejen platí za vstupné a sledování televizních přenosů, ale sounáležitost s klubovou identitou potvrzuje nákupem propagačního zboží s logem oblíbeného klubu.
Když se hovoří o fotbalových fanoušcích, mnozí si patrně vybaví hlavně emocionální, vášnivý, nezkrotný a ve spojitosti s tím často i vulgární, agresivní, a tudíž i nebezpečný dav. Fanoušky ale nelze vnímat jen jako pasivní aktéry, kteří jsou vystaveni působení bezpečnostních opatření a marketingových strategií.
Sociální vědy na vybrané skupiny fanoušků stále častěji nahlížejí jako na aktivní občany, kteří jsou důležití pro formování občanské společnosti, neboť jsou více či méně aktivně zapojeni do činnosti fotbalových klubů a představují pevnou součást lokálních komunit. Takový pohled hájí i aktivní menšina fanoušků, která upozorňuje na opomíjení a upozaďování této fanouškovské role.