Abstrakt
Veřejný zájem je "velice symbolický", abstraktní a těžko definovatelná kategorie, která má různé formy a podoby v různých oblastech práva. V některých právních oblastech, jako je trestní právo nebo pracovní právo, je snazší prokázat konkrétní veřejné zájmy, které se projevují, např. stíhání protiprávní činnosti, ochrana zaměstnanců, ale v některých dalších se veřejný zájem objevuje pouze v pointilistické a roztříštěné podobě.
To platí i pro oblast ochrany spotřebitele; ochrana spotřebitele je však některými ústavami uznána jako lidské právo a "veřejný zájem na ochraně spotřebitele" můžeme najít jako přesvědčivou argumentaci v judikatuře mnoha soudů. Společným základem těchto strukturálně odlišných kategorií je, že ani "veřejnost", ani "spotřebitelé" nejsou postaveni z homogenní skupiny a je obtížné zobecnit zájmy členů obou skupin.
Obě kategorie se objevují dlouhodobě a jsou optimálně nepolitické. Dokud lze veřejný zájem považovat za rozumný faktor pro soužití společnosti (volonté génerale), lze ochranu spotřebitele považovat za "čistý, nepolitický dlouhodobý ekonomický zájem veřejnosti".
Kromě těchto podobností není ani zdaleka zřejmé, jaký vztah tyto kategorie mají. Následující prezentace bude nejprve definovat (část 1.1), co znamená veřejný zájem podle pochopení autora, a ve vztahu k ochraně spotřebitele (část 1.2).
Poté se prokáže, zda lze ochranu spotřebitele definovat jako samostatný veřejný zájem (část 2), nebo je třeba ji vnímat pouze jako dílčí zájem, který se prolíná s některými veřejnými zájmy. Zkoumání bude probíhat na třech různých úrovních, konkrétně zda se ochrana spotřebitele projevuje jako základní princip (oddíl 2.1), legislativní cíl (oddíl 2.2) nebo závažná argumentace v judikatuře (oddíl 2.3).
Aby se vyvinula širší perspektiva výzkumu, bude se analýza zaměřovat na dva nejdůležitější systémy tržní ekonomiky, na evropský a americký systém.