Abstrakt
Příspěvek se pokusí na konkrétních příkladech srovnat německou židovskou architekturu ve dvou největších centrech meziválečného Československa. Hlavní tezí studie je, že existuje přímá paralela mezi architektonickou produkcí (její kvalitou, rozmanitostí, kvantitou a dalšími znaky) a politicko-sociálním pozadím, které bylo charakteristické pro dané místo - Prahu či Brno.
Pozornost bude věnována následujícím otázkám: Jaká byla pozice židovského architekta v Praze a v Brně? V čem se lišila? Lze i pro Prahu definovat společné znaky židovské architektury, tak jak byly popsány na brněnské architektuře? Je pro případ pražské ("německé, židovské") architektury vůbec relevantní se ubírat podobným směrem výzkumu jako v Brně?