Cíl: Primárním cílem studie je porovnat časové parametry výjezdů k akutním koronárním syndromům (AKS), resp. akutnímu infarktu myokardu (AIM) a vedlejším cílem zhodnotit poskytovanou terapii při využití růz-ných výjezdových skupin. Metodika: Retrospektivní analýza dat záznamů o výjezdu k pacientům s primární nebo sekundární diagnó-zou spadajíc í do skupiny akutní koronární syndrom za období 1. ledna 2018 až 31. prosince 2019, přičemž sledovanou podskupinou byla diagnóza akutní infarkt myokardu.
Výjezdy byly rozděleny do tří skupin podle zasahující výjezdové skupiny na místě: rychlá zdravotnická pomoc (RZP), zásah RZP a lékaře ve výjezdové skupině rendez-vous (RV) a zásah výjezdové skupiny se zdravotnickým záchranářem pro urgentní medicínu (UM). Sledovanými parametry byly: (1) čas strávený na místě zásahu; (2) čas od kontaktu s pacientem do příjezdu k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče (CPALP) a (3) podané léky - kyselina acetylsalicylová a heparin.
Výsledky: Časové parametry byly hodnoceny ve skupině 2 080 výjezdů k AKS, z nichž 945 bylo výjezdů k AIM. U AKS obecně byla průměrná doba ošetřování akutního koronárního syndromu na místě zásahu nejkratší u výjezdových skupin RZP (23,0 +- 10,9 minuty) oproti RV (25,8 +- 13,1 minuty) a UM (24,5 +- 8,0 minuty) (ANO-VA, p < 0,05).
Nejdelší časy od kontaktu po předání v CPALP byly dosahovány u RV (35,3 +- 15,4 minuty) oproti RZP (33,1 +- 12,7 minuty) a UM (32,7 +- 8,7 minuty) (ANOVA, p < 0,05). Závěr: Výjezdové skupiny RZP jsou z hlediska času efektivním nástrojem k ošetření pacientů sAKS obecně.
V případě diagnózy AIM vede využití výjezdových skupin UM vporovnání sRZP k četnějšímu podání vhodné medikace, a jeví se tak jako vhodná alternativa k použití RV.