Článek se skládá ze dvou hlavních částí. V první části autor předkládá kritiku metafor nemoci od Susany Sontag v její provokativním eseji s názvem Nemoc jako metafora z roku 1978.
Ve druhé části je popsána klasická křesťanská koncepce nemoci založená na Písmu. Představuje také dva přístupy Anselma Grüna k nemoci, nemoc jako výraz duše a nemoc jako příležitost.
Pandemie koronaviru COVID-19 je výzvou k reflexi nemoci v kontextu křesťanské antropologie.