Abstrakt
Novorozenecká sepse (NS) je definována na základě přítomnosti mikrobů v primárně sterilních tělních tekutinách a přítomnosti klinických a/nebo laboratorních známek systémové zánětlivé odpovědi. Vzhledem k nespecifickým klinickým projevům sepse a nízké senzitivitě hemokultury jsou pro diagnostiku a racionální terapii NS zásadní biologické ukazatele (biomarkery) infekce.
V souborném referátu autoři prezentují současné možnosti stanovení biomarkerů v diagnostice NS. Standardně používanými biomarkery jsou změny v počtu leukocytů a neutrofilů, C-reaktivní protein, prokalcitonin a interleukin-6.
Senzitivita a specificita u těchto standardně používaných markerů jsou však v prvních hodinách po narození relativně nízké. Intenzivně studovanými biomarkery NS jsou proteiny akutní fáze, cytokiny, povrchové antigeny leukocytů a jejich solubilní formy.
Recentní studie prezentují možnost diagnostikovat infekci pomocí detekce extracelulárních vezikul (apoptotická tělíska, mikropartikule, exozomy), které jsou uvolňovány buňkami působením různých stresových signálů včetně infekce. Cílem souborného referátu je zhodnocení standardně používaných biomarkerů NS a prezentace nových biomarkerů, které mají potenciál zpřesnit diagnostiku a terapii NS.