Úvod: Poranění zvratného nervu je jedna z nejzávažnějších komplikací chirurgie štítné žlázy, chirurgie příštítných tělísek a chirurgie krčních obratlů. V literatuře se popisuje poranění zevní větve hrtanových nervů jako méně časté.
Tato komplikace je natolik vážná, že může vést k invalidizaci hlasových profesionálů (učitelů, herců, zpěváků, profesionálních řečníků a manažerů). Současná klinická praxe je spojena se zvýšeným úsilím o peroperační ochranu funkce zvratných nervů využíváním elektrofyziologické monitorace funkce inervace hrtanu a současné vizualizace zvratných nervů.
Metody: Design studie je prospektivní observační. Ze souboru 100 po sobě jdoucích operací byly chirurgy náhodně vytvořeny dvě skupiny: Skupina A - s použitím neuromonitoringu (IONM) a skupina B - identifikace a vizualizace zvratného nervu (NLR) bez IONM.
Jeden tým chirurgů byl složen z experta (více než 1000 provedených operací) a začínajícího chirurga (méně než 100 operací) a druhý ze dvou zkušených chirurgů (jeden více než 150 operací a druhý více než 500 operací). Každý tým byl zapojen do operací několikrát v týdnu.
Porovnání bylo provedeno statistickými metodami a pomocí indexu poranění zvratného nervu (recurrent nerve injury - IRI). Cílem studie je porovnat incidenci parézy zvratných nervů při využití neuromonitorace (IONM) a využití peroperační vizualizace anatomicky neporaněného nervu dvěma týmy chirurgů.
Výsledky: Bylo analyzováno 100 operací, respektive 50 operací ve skupině A a 50 ve skupině B. Skupina A zahrnovala 43 totálních thyreoidektomií a 7 hemithyreoidektomií a byly zjištěny dvě dočasné jednostranné parézy.
Skupina A měla IRI=1,075. Skupina B zahrnovala 48 totálních thyreoidektomií a 2 hemithyreoidektomie.
V této skupině byly zjištěna také dvě jednostranné dočasné parézy zvratného nervu. Skupina B měla IRI=1,02.
Uvedené hodnoty IRI tak charakterizují asymetrické soubory, i tato drobná asymetrie je ve výsledku hodnoty patrna. Celková incidence poranění zvratných nervů v celém souboru operovaných sledovaného roku, ve kterém byl výběr pacientů dle metodiky této práce, byla 1,3 %.
V souboru bylo 16 dočasných a 4 permanentn í parézy zvratného nervu ve všech případech na jedné straně. Ve sledovaném období nebyla zjištěna ani jediná oboustranná paréza trvalá ani dočasná.
Index IRI pro operace štítné žlázy v uvedeném období byl 2,26. Tento soubor byl srovnáván se soubory skupiny A a skupiny B a výsledky nevykazují statisticky významné rozdíly na hladině významnosti 1 % (p=0,01).
Závěr: Studie neprokázala statisticky významné rozdíly incidence poranění zvratného nervu (trvalá jednostranná paréza) v závislosti na chirurgické technice bez využití IONM a s využitím IONM prováděných chirurgem s rozdílnou zkušeností v chirurgii štítné žlázy. Studie prokázala, že IONM může pomoci vyrovnat handicap u začínajících a méně zkušených chirurgů a omezit incidenci morbidity zvratného nervu v chirurgii štítné žlázy.