Abstrakt
Úvod: Onemocnění štítné žlázy mají vzrůstající incidenci. Oproti incidenci stoupá mortalita na zhoubné nádory štítné žlázy jen mírně.
U českých žen stoupla mezi rokem 1979 a 2009 z 1,21 na 1,31 a u mužů z 0,54 na 0,74 případů na 100 000 obyvatel. Metody: Byla provedena retrospektivní statistická analýza souboru operovaných pro onemocnění štítné žlázy na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku 1.
LF UK a Katedře otorinolaryngologie IPVZ v letech 1991-2010 (období 20 let). V uvedeném období bylo provedeno 11 005 operací pro onemocnění štítné žlázy.
Byla analyzována incidence morbidity, mortality, komplikací a letality. Výsledky: V souboru bylo operováno 1588 mužů a 9417 žen.
Poměr pohlaví muži:ženy je v našem souboru 1:5,93. Benigní nádory štítné žlázy - průměrný věk nemocných je 54,7 roku, morbidita je 1,37 % paréz zvratných nervů z exponovaných při operaci.
Incidence hypokalcemií je nízká, 5,4 % trvalé hypokalcemie, resp. hypoparatyreózy, která je prokázána poklesem parathormonu v séru. Přechodné dočasné hypokalcemie jsou mnohem častější a vyskytují se v téměř 15 % případů, a to v závislosti na věku, ročním období a stavu výživy.
Pouze u 0,3 % nemocných byla prokázána hypo-paratyreóza laboratorními testy hladin parathormonu (PTH) v krevním séru. V souboru bylo operováno celkem 442 nemocných pro diagnózu mechanického syndromu.
Objem žlázy byl v průměru 493 ml+-136 ml, avšak maximální objem byl zjištěn 980 ml a váha 1115 g. Poranění zvratných nervů se objevuje ve 4,5 %, tedy morbidita je 2x vyšší ve srovnání s operacemi pro jinou diagnózu.
Výskyt hypoparatyreóz není vyšší než u jiných operovaných. Reoperace byly indikovány častěji v léčbě zhoubných onemocnění štítné žlázy, především u papilárních a folikulárních karcinomů.
V léčbě nádorů tvoří druhou významnou kapitolu výkony na uzlinovém systému krku. Závěrem této analýzy je doložení postupu provádění selektivních blokových disekcí s šetřením nelymfatických struktur.
Mortalita chirurgie štítné žlázy se zpravidla dělí na peroperační mortalitu do 24 hodin po výkonu a časnou mortalitu do 120 hodin po provedeném výkonu. Mortalita spojená s chirurgickou péčí nikdy nebyla peroperační či v prvních 24 hodinách po provedeném výkonu.
Přesto v 7 p řípadech považujeme mortalitu v peroperačním období 120 hodin po operaci za velmi důležitý údaj. Mortalita je v souboru 0,007 %.
Závěr: Chirurgická léčba je spojena vždy s komplikacemi a morbiditou a mortalitou. Zkušenosti endokrinochirurgů všech oborů vedou k velmi malé incidenci poranění zvratného nervu a poranění příštítných tělísek a dostatečné onkologické radikalitě.
Tato skutečnost ve spojení s ostatními lékařskými obory - endokrinologií, nukleární medicínou, onkologií - umožňuje bezpečnou a efektivní léčbu všech nemocí štítné žlázy a dobrou prognózu pro onkologicky nemocné u většiny nádorových onemocnění.