Ochrana spotřebitele je dlouhodobě využívána jako ospravedlnitené kritérium v evropském kontextu, a to jak členskými státy, které tím chtějí ospra- vedlnit případné omezení volného pohybu v EU, tak i Evropskou unií samotnou. Ta pod závojem ochrany spotřebitele přistupuje k regulaci mnohých politik a har- monizaci v daných oblastech (např. otázky finanční regulace, digitalizace a online služby, atd.).
Nicméně je otázkou, kdo je ten průměrný spotřebitel, kterého všich- ni chrání? Mají změny spotřebitelského chování vliv na přijímání příslušných po- litik, nebo jde spíše o rozhodnutí vedené shora?