Abstrakt
Příspěvek sleduje různé narativy zobrazování Bratislavy, které souvisejí se vznikem Československé republiky v r. 1918. Východiskem je cestopisná tvorba tzv. předpřevratového období do r. 1918 (Karel Kálal, Ivan Hálek) ve srovnání s cestopisy první republiky (Jakub Deml, Josef Váchal, Karel Čapek, Marie Majerová, S.
K. Neumann).
Cestopisy na jedné straně upozorňovaly na tradiční kulturu Slováků (reprezentovanou fotografickou tvorbou K. Plicky), na straně druhé se hledala nová podoba vzájemných česko-slovenských vztahů v politickém ovzduší tzv. čechoslovakismu.
Specifické místo v nich zaujímala Bratislava, která rovněž se vznikem nové republiky vstoupila do nových kulturních vztahů. Studie pracuje s teorií imagologie a okrajově teoriemi postkolonialismu.