Posledních patnáct let Praha aktivně tančí argentinské tango - sociální tanec založený na improvizaci. Moje disertační práce, která má za úkol popsat, jak se v komunitě pražského tanga vytvářejí hodnoty, je nyní ve fázi psaní.
I když patří spíš do antropologie tance, tyká se i vztahům pražských tangueros k hudbě tanga. V tomto příspěvku chci mluvit o metodologii a předběžných výsledcích etnografie pražských milong (večírků tanga).
Opírám se o poznatky uznávané výzkumnice tance Susan Lee Fosterové, podle níž mohou být nové hodnoty vytvářeny právě taneční interakcí. Autorka rozděluje interakce spojené s tancem do dvou velkých kategorií: směna komodit a směna darů.
V souadu s ní předpokládám, že členové komunity pražského tanga směňují jak pragmatické výhody (většina akcí tanga v Praze je placených), tak symbolické dary (emoce, dojmy, významy). Abych se dozvěděl více o tom, jak tato směna probíhá, zaznamenávám si deník pozorování pražských milong, mluvím s místními tanečníky a analyzuji internetové zdroje věnované pražskému tangu.
Nakonec jsem pražský tanguero sám a pravidelně tančím na místních milongách. Autoetnografie mi pomáhá ověřit správnost pozorování získaných jinými způsoby.
V tuto chvíli mohu představit celkový přehled pražských milong (z funkcionálního hlediska), stejně jako podrobnější etnografii konkrétní pražské milongy.