Abstrakt
Záměrem této studie je kriticky zhodnotit roli tištěných fanzinů v post-digitální době. Fanziny jsou nekomerční časopisy, které nejčastěji využívají příslušníci subkultur.
Dříve sloužily jako informační rozcestník, jejich role se ale změnila. Hlavní výzkumnou otázkou této studie je, proč mají autoři z řad současných tuzemských členů hardcore-punkové subkultury, kteří jsou nejaktivnějšími tvůrci fanzinů, stále potřebu vyrábět tištěné časopisy, když se všechny informace dají najít na internetu.
Na rozdíl od mainstreamových médií je zde výrazná míra participace konzumentů mediálních sdělení, z nichž se stávají producenti - subkultura má nehierarchickou strukturu, proto dává velký prostor k participaci. Abych nahlédl do subkulturních mechanismů, pro sběr dat jsem zvolil metodu kvalitativních hloubkových rozhovorů s 8 informátory - část z nich byla aktivní v před-digitální době a část v post-digitální době.
Takový výběr mi umožnil lépe postihnout změnu, která přišla s digitálními médii.