Abstrakt
Cílem článku je nabídnout analýzu toho, jakým způsobem uplatňuje Clifford Geertz pozdní filozofii L. Wittgensteina v metodologii společenských věd.
Ve svých pracích Geertz vyjadřuje nesouhlas s brojením proti relativismu v antropologii, i když odmítá zaujmout pozici relativisty nebo anti-relativisty. Své pozici říká anti anti-relativismus.
Za hlavní problém obou táborů považuje mylnou představu kultury jako nedynamického a uzavřeného celku, která vyplývá z filozofické představy "ideálních" pojmů. Taková představa je podle něj zvlášť neudržitelná v dnešním globalizovaném propojeném světě.
Naopak, za vhodný metodologický nástroj považuje Wittgensteinovo pojetí "jazykové hry", které nabízí pohled na jazyk a kulturu jako na síť vzájemně podobných praktik, které nejdou shrnout do základních premis a které netvoří celek s jasnými hranicemi.