Abstrakt
Článek shrnuje dosavadní poznatky o psychologických dopadech pandemie COVID-19 na obecnou populaci a na zdravotníky. V mnoha zemích dochází ke zvýšenému výskytu deprese a úzkosti, zranitelné skupiny se podle jednotlivých regionů mohou lišit.
Zvyšovala se i spotřeba legálních i nelegálních návykových látek a docházelo k nárůstu případů domácího násilí. Lze očekávat vyšší riziko sebevražd s určitým časovým odstupem, a tak je nutné se již nyní zaměřit na programy primární i sekundární prevence.
Je také nutné zajistit dostupnost péče o osoby s probíhajícím duševním onemocněním i přes ztíženou možnost jejího poskytování. Autorky prezentují i předběžné výsledky české části mezinárodní studie HEROES, která dlouhodobě sleduje psychickou zátěž pracovníků ve zdravotní a sociální péči.
Prvního kola studie se v ČR zúčastnilo 1856 respondentů a 1416 jich dotazník dokončilo a bylo tak do studie zařazeno. Cílem studie je nejen mezinárodní porovnání dopadů pandemie COVID-19 na profesionály, ale především vytvoření návrhu programů podpory na základě skutečných potřeb profesionálů.