Abstrakt
Tento text představuje fenomenologická zkoumání biblické víry jednoho z významných Husserlovských badatelů, Klause Helda. Východiskem Heldových analýz je motiv 'Já mohu' ('ich kann'), známý z Husserlova zkoumání konstituce čistého a žijícího 'Já'.
Held ukazuje, že v ontologii biblického světa je to jedině boží 'Já mohu', které transcenduje každé lidské a konečné 'Já mohu'. V tomto překračování je konstituován unikátní typ universality.
V článku se snažíme představit a stručně rozvinout Heldova zkoumání sledováním struktur času a prostoru jako ko-konstitutivních pro svět, jak je apercipován v biblické tradici.