Abstrakt
Případová explorační studie se zaměřuje na výukové strategie čtyř respondentů a na analýzu aktivit etické výchovy podporující komunikativní dovednosti na 1. stupni základní školy v kontextu výuky k prosociálnosti. Cílem je porozumět učitelským strategiím a nástrojům výuky etické výchovy v základní škole.
Sledovat jak učitelé podporují osvojování prosociálních návuků u žáků. Program prosociálnosti je komparován s podporou osvojování komunikativních dovedností.
Charakteristika školních procesů rozvoje komunikace ve výuce etické výchovy je popsána na základě přímého pozorování. Další metodou sběru dat byly polostrukturované individuální rozhovory s učiteli a obsahová analýza výukových artefaktů.
Segmentovaná data byla analyzována se záměrem porovnat kongruenci strategií vyučujících s realizovanou výukou. Výsledky ukazují, že podpora osvojování prosociálních návyků zřetelně kongruovala s výukovými strategiemi učitelů.
Prosociální způsob komunikace se nejčastěji projevoval v aktivitách komunitní kruh. Učitelé vyjadřovali, že strategicky zařazují aktivitu komunikace v kruhu, která podle jejich názoru rozvíjí schopnost naslouchat a s důvěrou sdílet své poznatky s třídním kolektivem.
Ve shodě vyjádřených učitelských strategií s pozorováním učitelé organizují prostor pro rozvoj komunikativních dovedností v kontextu prosociálnosti. Snaží se o podporu vzájemné komunikace mezi spolužáky v průběhu celého dne.
Cílený rozvoj komunikačních dovedností probíhal v komunitním kruhu při závěrečném hodnocení, oceňování, doporučení a vrstevnickém učení. Z kongruence strategií a reálné výuky osvojování prosociálních postupů vyplynulo poznání o důvěře učitelů vůči používaným strategiím.
S tím souvisí jejich ochota nadále uplatňovat strategie učení prosociálního chování. Program prosociálnosti podle PROT je komparován s podporou osvojování prosociálních návyků na základní škole a je zjištěna shoda mezi jejich cíly a obsahy.