Abstract
Alternativní tresty nejsou vždy ukládány na základě dostatečně zjištěných okolností a podmínek na straně pachatele. To se pak může negativně projevit při jejich výkonu.
Jako vhodný nástroj se ukazuje zjištění těchto informací probačním úředníkem v rámci zpracování zprávy pro soud, případně státního zástupce. Lze předpokládat, že pokud jsou tyto faktory brány v potaz při rozhodování o trestu, snižuje se tím riziko problémů s jejich výkonem a následné přeměny.
Autoři v příspěvku přinášejí informace o vybraných poznatcích z výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci zaměřeného na zprávy probačních úředníků, které slouží jako podklad pro ukládání alternativních trestů. Na základě expertního šetření mezi soudci, státními zástupci a probačními úředníky, analýzy zpráv probačních úředníků k možnosti uložení trestu obecně prospěšných prací a trestu domácího vězení a také analýzy úspěšnosti výkonu uložených trestů a následné recidivy se článek snaží najít odpověď na otázku, jaký mají tyto zprávy vliv na výkon trestů obecně prospěšných prací a domácího vězení.