Abstrakt
Tato studie pojednává o díle nedávno zesnulého českého filosofa Jana Sokola. Argumentuje, že Sokolovy široké zájmy a přínosy pro mnoho oblastí, od religionistiky přes filozofickou antropologii až po filozofii práva, jsou zakotveny v široce pojaté filozofii života ovlivněné především francouzským filozofem, vědcem a jezuitou Teilhardem de Chardinem.
Po setkání s Teilhardovým dílem v šedesátých letech 20. století začal Sokol vypracovávat vlastní filozofii života, která mu umožnila propojit jeho zájmy v oblasti přírodních věd a fenomenologie s vírou v biblické stvoření. Studie ukazuje, jak Sokolovo chápání náboženství a etiky je neoddělitelně spjato s jeho pojetím života a jeho a evoluce, a tvoří tak jakoby jádro jeho myšlení, které je jádrem jeho filosofie a svorníkem mnoha jeho zájmů a příspěvků.
Zvláštní pozornost je věnována fenoménu rytmu, který podle Sokola prostupuje jak přírodní, kulturní, tak i společenskou sférou, organickou i neorganickou přírodu a je dokladem jednoty světa.