Stadiony proti televizi : spor o platby za sportovní přenosy v 60. letech 20. století v Československu
Abstrakt
Východiska: "Sport je zkrátka všude, a my jsme v něm." Takovými slovy začíná svůj "pokus o fenomenologii fotbalu" český filozof Jiří Černý v knize Fotbal je hra (1968). V současné době se objevuje celá řada studií, ať už sociologických, historických, antropologických nebo ekonomických, kter é se věnují sportu a sportovním aktivitám.
V tomto příspěvku se věnuji vlivu sportovního vysílání na organizaci vrcholového sportu v 60. letech 20. století. Cíle: Přispět k akademické diskusi, která se věnuje medializačním trendům v současném vrcholovém sportu poukazem na jeho počátky v podmínkách komunistického Československa.
Metodika: Jedná se o historickou případovou studii. Archivní výzkum pak probíhal v archivu České televize.
Výsledky: Z archivního výzkumu vyplynulo, že se televize a zvyšující se počet televizních koncesionářů postupně stávaly velkou konkurencí pro sportovní kluby. Počet diváků na stadionech výrazně klesal, pokud se daný zápas vysílal v televizi.
V 60. letech 20. století se tak začaly množit stížnosti jednotlivých tělovýchovných jednot týkající se nižšího počtů diváků v ochozech a z toho plynoucích nižších příjmů ze vstupného. To vedlo k tomu, že Československá televize nakonec musela klubům vyplácet jisté částky za odvysílaný zápas.
Závěry: Trend medializace vrcholového sportu, který je spojen s rozvojem komunikačních technologií, platbami za sportovní přenosy a vlivy na organizaci vrcholového sportu, můžeme sledovat i v podmínkách komunistického Československa. To je ve studii reprezentováno rozvojem televizního vysílání v 60. letech 20. století, nástupem plateb za sportovní přenosy v roce 1965 a fyzickou proměnou hledišť na stadionech.
I přesto, že byl sport v Československu považován za neprofesionalizovaný, stále v něm signifikantní roli hráli příjmy a finance obecně.